Pěstování kávy

   Kávovník je dřevina rostoucí v tropickém pásu. Jedná se o dvouděložnou rostlinu, která se vyskytuje v podobě cca 100 druhů keřů a stromů, které dosahují výšky až 15 metrů. Plody kávovníku – peckovice obsahují zpravidla dvě semena. A právě tato semena, ze kterých se po úpravě pražením připravuje lahodný nápoj, jsou důvodem pěstování kávovníku.

   Pěstování kávy má dlouholetou tradici. Původní oblastí výskytu této rostliny je Afrika (pravlastí jsou údajně horské oblasti Etiopie, kde se dodnes vyskytují divoce rostoucí druhy) a přilehlé ostrovy – Madagaskar, Maskarénské ostrovy. Postupně se pěstování kávovníku rozšířilo do Asie a posléze i do Jižní Ameriky, kde vznikly rozsáhlé „průmyslové“ kávovníkové plantáže.

   Pro pěstování kávovníku je důležité prostředí. Vyžaduje kyselejší půdu, vláhu (nad 1500 mm srážek/rok) a stabilnější klima, hlavně vyšší teplotu. Právě proto se káva pěstuje všude kolem rovníku. Pro země tzv. třetího světa je produkce a vývoz této suroviny často významnou částí národního hospodářství a výrazně ovlivňuje stav jejich ekonomiky. Po těžbě ropy je pěstování kávy druhým nejvýnosnějším vývozním artiklem.

  Sbírání plodů musí proběhnout v době optimální zralosti – nezralé plody už nedozrají, přezrálé plody se kazí. Vznik velkoplantáží si vyžádal propracovaný systém zavlažování, hnojení, prořezávání keřů a stromů (výška se udržuje do cca 1,5 m), zastiňování mladých rostlin a použití moderní techniky při sklizni.

   Strojový sběr kávy je však nejméně citlivý vůči mateřským rostlinám. Proto i v dnešní době se stále ještě uplatňuje ruční sběr, který je sice finančně a časově náročnější, ale ve finále je výsledkem velmi kvalitní káva.